Nechte na hlavě!

"Žena na veřejnosti by měla sedět po boku svého manžela, být zticha a ujistit se, že má klobouk rovně." Body jedna a dva dle Bess Truman (manželky amerického prezidenta Harryho Trumana) nezvládnu už asi nikdy, o to více péče věnuji klobouku. Dnes bych snad prošla i přísnou kontrolou paní prezidentové... i když, kdo ví.

Odposlechnutá perlička z ulice - mladý pár, pán se na mě zahleděl a směrem ke své partnerce pronesl: "Vidíš, to je kočka! A né jako ty!" Pevně věřím, že mladá paní nedbala pokynů Bess a pánovi tvorstva dala pěkně hlasitě najevo, zač je klobouku loket...

(šaty 20Kč sekáč, boty 250Kč sekáč, kabelka 120Kč sekáč, klobouk 250Kč trh, foto Moňyčka)

Móda v zemi sokola

Abyste si na chvíli oddechli o mých pin-up kreací, rozhodla jsem se zařadit příspěvek o módě, která je té naší velmi vzdálená - tedy o tom, co se nosí v Emirátech. Do této arabské země jsem zavítala letos v zimě a kromě výletu do pouště, účasti na velbloudích závodech a návštěvy největší mešity jsem bedlivě sledovala i domorodé odívací zvyklosti. Když se řekne Dubaj nebo Abú Dhabí, všem se zřejmě vybaví ropa, peníze a luxus. Místní nemusejí pracovat a jsou státem placeni jen za svou holou existenci, navíc si mohou pěkně přivydělat zprostředkováním podnikání pro přistěhovalce (kterých je v Emirátech většina, někdo holt pracovat musí...). 

Přesto  neznalé oko při pohledu na "lokály" mnoho luxusu nevidí (ano, nesmíte je vidět vystupovat z drahého auta a vcházet do stopatrového mrakodrapu) - pánové nosí dlouhou bílou košili po paty zvanou dišdaš, k ní většinou pár kožených sandálů, na hlavě nezbytný šátek a pod ním háčkovanou čepičku, aby jim šátek nesjížděl. Dámy se po nákupních centrech prohánějí v dlouhém černém úboru (abaya) a hlavu jim halí černý šátek (shela). Pokud ovšem zaostříte, zjistíte, že na nose mají pánové značkové sluneční brýle, jejichž cena mnohonásobně překračuje zbytek toho, co mají na sobě, to samé platí i pro hodinky, které se jim lesknou na zápěstí. 

Ostření na dámy je mnohem zajímavější - abaya totiž není jediné oblečení, které mají na sobě, slouží spíš jako jakýsi "přehoz" pro pohyb na veřejnosti. Zpod abayi při bližším pohledu vykukují manolos a louboutinky, na jednom černě zahaleném předloktí se pohupuje Fendi, na druhém LV a skupinka štěbetajících muslimek se vesele hrne do nejbližšího obchodu s odvážným prádlem, kde si pak za hlasitého hovoru poměřují krajkové podprsenky přes abayi. Dlužno podotknout, že tento výjev spatříte až poté, co dámy následujete dovnitř obchodu kolem neprůhledného vchodového panelu, na kterém v několika jazycích stojí "vstup pouze pro dámy". Ženy je v Emirátech zakázáno fotit, proto svěřím tuto scénu vaší představivosti.

Od vás jako od turistů je očekáván jen respekt k místní kultuře (tj. že nebudete běhat na veřejnosti v plavkách), halit od hlavy k patě se nikterak nemusíte. Halení je však záhodno v mešitě a na poušti - v mešitě vás o tom přesvědčí bdělí strážní, na poušti pak vlezlý jemný písek. U mešity se ještě zastavím (níže se můžete přesvědčit, jak mi slušela abaya a pouštní oděv s turbanem) - Emiráťané jsou na příliv turistů vzorně připraveni a hned u vstupu posílají turistky do jedné z několika šaten, kde "nafasujete" abayu dle své velikosti, pečlivě zabalenou v igelitovém sáčku (zřejmě přímo z čistírny). Paní šatnářka ale zřejmě trochu přecenila moji výšku a dala mi snad tu nejdelší abayu, kterou její zásoby nabízely - v důsledku toho jsem si mohla vybrat: buď si ji budu při chůzi nadzdvihávat, čímž jsem riskovala napomínání strážných (pokud jsem příliš odhalila kotník), v opačném případě pak pád na lesklou mramorovou dlažbu. Vše jsem ale ve zdraví přežila, ostatně krásy mešity mi trápení s abayou bohatě vynahradily.

Poslední módní postřeh ze země sokola: velbloudí móda! Zvlášť závodní velbloud je zvíře hýčkané a opečovávané, pyšní se tedy barevnými (často ručně tkanými) ohlávkami, náhubky, sedly a barevnými čabrakami. Emirátští velbloudi jsou zkrátka fešáci.

Napin-upená nenapin-upená

Dají se vůbec pin-up šaty nosit běžně ven? Co se stane se spodničkou, když si sednu? Budou si kolemjdoucí myslet, že jsem utekla z maškarního nebo rovnou z blázince? Nad tím možná přemýšlíte, pokud se vám tento styl líbí, ale stále si nejste jisté, "cotomuřeknoulidi". Přeci jen k pozdvižení spořádaných občanů stačí někdy daleko méně, než si navléct spodničku a rukavičky...

Dobrou zprávou je, že pin-up styl je možné stupňovat - buď se rozhodnete pro homeopatickou dávku v podobě jednoho či dvou doplňků nebo samotných šatů bez spodničky, anebo hned zvolíte terapii šokem a načančáte se sakumprásk s dobovým make-upem (skvělý odkaz zde: http://www.youtube.com/watch?v=neGIurzTRBI ) včetně stylových lokýnek na hlavě.

 

Moje volba pro slunečný podvečer byla cca 70% pin-up - šaty a doplňky (včetně spodničky), make-up a účes naproti tomu spíš civilní. A věřte, že pozdvižení bylo učiněno zadost - dávkování pin-up stylu tedy závisí nejen na zvykání okolí (pokud nežijete na vesnici, stejně málokoho potkáte dvakrát), ale především na vaší odolnosti a odvaze se lišit. Ostatně pro povzbuzení je nutné dodat, že reakce jsou v drtivé většině pozitivní ("Jé, hele, mami, princezna!")

Nuže, nebojte se a nahoďte třešničky, puntíčky, kytičky, ať se na ulici potkáváme častěji! A co že se stane s tou spodničkou, když si sednete? Nic zvláštního:

(Pro úplnost: šaty, boty, kabelka, rukavičky - sekáč, spodnička e-bay, fotky Kačka.)

Star Trek - modrá generace

Když mě dnes někdo nazlobí, jednoduše uletím - mám totiž šaty s křídly! Prý v nich vypadám jak posádka Star Treku, tím líp, uletím rovnou do jiné galaxie :) Ale teď už mizím dát si nějaké amarouny a poté na hodiny řízení vesmírného korábu.

 

(šaty Dorothy Perkins, pásek Orsay, punčocháče Lindex, kabelka + boty sekáč, foto Moňyčka)

Žijte dlouho a blaze!

Empírová víla z druhé ruky

Co může být krásnějšího než páteční slunný podvečer v zahradě? Navíc když se houpáte na dětské hojdačce v modelu, který sestává výhradně ze second-handových kousků - včetně psa, který je také ze sekáče, rozuměj z útulku. Takže si to shrňme:

Šaty zn. Mango, 150Kč, sekáč.

Pes zn. Vořech, zdarma, útulek.

Pásek 39Kč, sekáč; prstýnek 79Kč, výprodej; náhrdelník £1,90, britský charitní obchod.

 Kabelka zn. Mia 120Kč, sekáč; boty zn. Seychelles 190Kč, sekáč.

Fotky kamarádka žvejKačka - k nezaplacení.

Morální ponaučení na závěr: 

Myslete ekologicky, recyklujte opuštěné šaty i psy!

Poklady babiččiny truhly

Dovedete si představit, co cítil Indiana Jones při objevení Ztracené Archy? Kolumbus při spatření břehu (ha ha) Indie? Channah při přehrabování skříně po babičce? Pokud máte v srdci alespoň trochu nostalgické náklonnosti k době, kdy ženy nosily krajkové kapesníčky a otíraly si nosíky do rukaviček (nebo to bylo naopak?), najdu ve vás dnes chápavé čtenáře.

A rovnou vytasím svůj nejskvostnější úlovek: metry a metry překrásné bavlněné krajky... Na focení jsem ji podložila červenou látkou, aby vzor vynikl, jinak je čistě bílá. Bylo by jí dost na ušití dlouhých šatů (Je dostačujícím důvodem pro svatbu vlastnictví starožitné krajky?), svádí mě ale představa barevnou látkou podšitých šatů, střihem něco na způsob těchto: 

 

Nebo máte jiný nápad? Sem s ním, víc hlav víc ví a lepší dvakrát měřit a jednou stříhat. 

Přehlídka trofejí pokračuje rukavičkami z kůže jemné jako satén, hadím hnízdem pásků všech možných barev a tvarů, červeným kloboukem se širokou krempou a botkami.

  


Jedna nostalgická vzpomínka na závěr: v těchto hedvábných puntíkovaných šatech po mamince jsem s alobalovou korunkou na hlavě coby šestiletý capart předstírala na maškarním plese princeznu. V období puberty jsem se nad jejich nabíranými rukávky štítivě ošklíbala, se vstupem do dospělosti jsem na ně blaženě zapomněla, nyní je s velkou slávou objevila a hodlám hrdě nosit!  

Boží mlýny...

Pro škodolibou radost všem, kdo mi klnuli za zveřejnění odkazu na Lafrock Fashion - boží mlýny mě semlely, než bys řekl "božské kostičkované vintage šaty".

Až dorazí, těšte se na výživný příspěvek!

Třešničky, spodničky, serepetičky...

 

Pro svůj první opravdový příspěvek jsem pro vás ze skříně vytáhla své oblíbené retro- infantilno- optimistické třešničkové pin-up šaty. Nespojujte toto nevinné ovoce s mými politickými preferencemi, ty jsou zcela odlišné. Ale zpět k šatům: krom toho, že se můžete dosyta pokochat mými samospuštěnými fotkami (pracuje se na zlepšení obrazového fondu, zůstaňte naladěni), se také pokusím přidat několik praktických postřehů pro případ, že byste zatoužili po vlastní pin-up výstroji. Letos budete dokonce i prudce "in", tak rychle, ať vám móda neuteče!

Šaty jsou z e-bay od osvědčeného prodejce lafrock-fashion - šatky zde koupíte cca za poloviční cenu (i s poštovným) oproti českým internetovým obchodům. Pozor, na odkaz klikejte jen na vlastní nebezpečí a náklady!   

Takže šaty už máme, polovina úspěchu. Přichází na řadu boty a kabelka - pokud chcete být stylové, můžete zvolit "peep-toe"  ("vykukující prst"), ty své jsem ukořistila v diskusi na Nyxu, další krásný typ bot je "Mary-Jane" (zjednodušeně boty s podpatkem a páskem přes nárt - a vůbec, kdo se moc ptá, málo gůglí). Díky příznivě nakloněné módní situaci nebude problém podobné botky sehnat v běžných obuvnictvích. 

Kabelka je lehce ujetá, možná ani ne úplně stylově ortodoxní - je to vlastně malinký kufřík, který mi učaroval v místním sekáči a musela jsem ho mít, aniž bych v tu chvíli tušila, k čemu ho budu nosit. Uznejte, že tvarem trochu připomíná třešeň - takže ladí a konec!

Doplňky nejsou žádná věda - bílé korále z Bijou Brigitte, dvě čelenky z konzumu v Kašperských Horách (z nezapomenutelného tanečního pobytu), náušnice od šikovné kamarádky a sponka s kytičkou z H&M. Vpodstatě cokoliv, co je kulaté, roztomilé a červenobílé.

Nyní se dostáváme k dvěma důležitým součástem, které - byť nejsou hned viditelné - mohou celý model povznést do nebeských výšin, nebo s ním praštit o zem. Takže pozor, aby vám nedošel dech před cílovou rovinkou! Ano, řeč bude o tom, co je pod šaty. Za tu úžasnou siluetu s nostalgickou vůní padesátých let je zodpovědná spodnička - švadlenky zajásají, nakoupí tyl a nasliní nit. My ostatní si spodničku pokorně koupíme, v mém případě opět na e-bay (ten samý prodejce). A abychom nebyly navrch huj a vespod fuj, ale huj na obou úrovních, zapomeneme na podprsenku s ramínky (ano, i ta průhledná JSOU vidět) a pořídíme si podprsenku bez ramínek (přinejhorším s jedním za krk), nejlépe takzvanou korzetovou. Ta moje je z Intimissimi, je kvalitní a hlavně drží, kde má (pokorně uznávám, že netuším, zda tytéž kvality vykazuje i ve větších velikostech. Hledejte a neztrácejte víru.)

A co vy? Už máte ve skříni nebo alespoň v hlavě svůj pin-up model? Dáváte přednost ovoci, puntíkům, květům? Nebo byste  v nadýchaných spodničkách trpěly jak Hus? 

Jména hloupejch...

"Jména hloupejch po všech sloupech" aneb kdo nebloguje, jako by nebyl. Dneškem se i já připojuji k tisícihlavému(?) stádu a hodlám pravidelně oblažovat dosud nic netušící veřejnost svými módními kreacemi. A když už jsem tedy součástí stáda, nezbývá než přemýšlet, čím se přeci jen liším.  

Co tedy můžete na těchto stránkách čekat? Všechny zájemce o nejnovější módní trendy zklamu z jedné vody načisto: to, že inklinuji k "retro" stylu, šatům a sukním à la léta padesátá, je má dlouhodobá úchylka, nikoliv povědomí o aktuálním módním dění. Dají-li módní božstva (a moje impulsivní povaha těžko setrvávající u jedné činnosti), najdete zde příští rok styl zřejmě podobný, i kdyby byly v módě neopreny.  

Ale dost řečí a víc fotek: níže vidíte ochutnávku mých nedávných výstrojí, v dalších příspěvcích budou následovat fotky detailnější s uvedeným zdrojem původu (obvykle ten či onen sekáč). Budete moci sami posoudit, zda jsou mé modely nebeské, nebo jde spíš o tvrdý dopad na zem. Už se těším na vaše komentáře, na své vlastní sledovače i nenávistníky, na obdivné ódy i anonymní příspěvky sdělující mi mé překvapivé tělesné i duševní diagnózy. Zkrátka: vstupte, je otevřeno!