Den první - Čestr
Celou cestu autobusem Student Agency jsem si v duchu malovala dobroty, které si v Čestru objednám. Pokud je vám název restaurace Čestr záhadou, vězte, že to není žádný počeštěný patvar, nýbrž zkratka pro "český strakatý skot". A české stračeny daly název výtečné restauraci situované hned vedle Národního muzea. Gastronomický adrenalin ze mě ještě nevyprchal, tak nečekejte objektivní zhodnocení - nejlépe uděláte, když se do milého Čestru objednáte a sami posoudíte, kolik hvězdiček si zaslouží takové dobroty jako český hlemýžď vařený se zeleninou a zapečený v žampionech, žebro pečené 16 hodin pod poklicí na červeném víně nebo steak z veverky (125g, takže nebojte, o hlodavce se nejedná). A když už tam budete, nesmíte odejít bez nepřekonatelné domácí zmrzliny!
Den druhý - Vyšehrad a Maggie
Tělo potřebovalo nějaký čas na zpracování tolika chodů a zážitků, rozhodli jsme se tedy podpořit metabolismus dlouhou procházkou po kopcovitém okolí Vyšehradu. Nikdy dřív jsem v těch místech nebyla a ani jsem nečekala, kolik krásných zahrad, parků a zákoutí se tam skrývá. Nejvíc legrace jsme si užili u imitování sošek tří dětí - najděte pět rozdílů!
Protože počasí bylo předčasně aprílové, rozhodla jsem se připravit na všechny jeho rozmarné varianty vydatným vrstvením - teplé pletené punčocháče (Dorothy Perkins, 5 liber), kožené boty s kožíškem, vlněná sukně Eddie Bauer (97% vlny, sekáč 45Kč), rolák Majora (sekáč, 65Kč), přes něj ještě svetr River Island (sekáč, 149Kč) a navrch kabát Orsay.
Po lehkém obědu v italské restauraci jsme vyrazili nakrmit své duševno životopisným filmem o Margaret Thatcher - Železná lady. Naprosto vyprodaná Lucerna nás jen utvrdila v tom, že se chystáme shlédnout výjimečný film. Po víc než hodině a půl ve mně ale zbyly velmi rozporuplné pocity - celý film táhla vynikající Meryl Streep zjevně v jedné ze svých životních rolí. Začátek filmu, který představil stárnoucí Margaret potýkající se s alzheimerem, by býval byl dobrým úvodem, od kterého by se retrospektivně odrazil celý fascinující Margaretin příběh. Film se ale neodrazil, zůstal prostě na místě poskakovat s občasnými odbočkami k příběhu, kvůli kterému jsme zřejmě všichni do kina přišli. Těch pár scén, ve kterých se film opravdu zabývá Margaretinou dramatickou politickou kariérou, je výborných (pokud jste někdy viděli záznam Margaretiných proslovů, pochopíte), ale je jich bohužel jen pár. Tak do poloviny jsem věřila, že se film rozběhne, ale pak už jsem pochopila, že paní režisérku zjevně víc fascinuje stará žena vyklízející skříň a rozmlouvající se svým mrtvým manželem. Škoda přeškoda, promarněná příležitost, protože za jak dlouho teď někdo najde odvahu tohle téma znovu natočit (a kde pak vezme další Meryl Streep).
Den třetí - Spiknutí na Olympu
... a tady vás budu pěkně napínat, protože den třetí byl ve znamení focení na blog. Focení začalo pěkně dramaticky vichřicí, hromobitím a plískanicí, nemohly za to však tři čarodějnice, alebrž Olympané, kteří nevyslyšeli předem podanou objednávku jarního počasí. Ale o tom už víc příště :)
P.S. Malý bonus:
Toto je pravý skotský špendlík - Skotové ho nosí připíchnutý na lemu kiltu, aby látku zatížil a zabránil tak jejímu nečekanému nadzdvihnutí (nic s ním tedy vlastně nespínají). Tak a teď jste zas o jeden neužitečný fakt chytřejší!
Protože počasí bylo předčasně aprílové, rozhodla jsem se připravit na všechny jeho rozmarné varianty vydatným vrstvením - teplé pletené punčocháče (Dorothy Perkins, 5 liber), kožené boty s kožíškem, vlněná sukně Eddie Bauer (97% vlny, sekáč 45Kč), rolák Majora (sekáč, 65Kč), přes něj ještě svetr River Island (sekáč, 149Kč) a navrch kabát Orsay.
Po lehkém obědu v italské restauraci jsme vyrazili nakrmit své duševno životopisným filmem o Margaret Thatcher - Železná lady. Naprosto vyprodaná Lucerna nás jen utvrdila v tom, že se chystáme shlédnout výjimečný film. Po víc než hodině a půl ve mně ale zbyly velmi rozporuplné pocity - celý film táhla vynikající Meryl Streep zjevně v jedné ze svých životních rolí. Začátek filmu, který představil stárnoucí Margaret potýkající se s alzheimerem, by býval byl dobrým úvodem, od kterého by se retrospektivně odrazil celý fascinující Margaretin příběh. Film se ale neodrazil, zůstal prostě na místě poskakovat s občasnými odbočkami k příběhu, kvůli kterému jsme zřejmě všichni do kina přišli. Těch pár scén, ve kterých se film opravdu zabývá Margaretinou dramatickou politickou kariérou, je výborných (pokud jste někdy viděli záznam Margaretiných proslovů, pochopíte), ale je jich bohužel jen pár. Tak do poloviny jsem věřila, že se film rozběhne, ale pak už jsem pochopila, že paní režisérku zjevně víc fascinuje stará žena vyklízející skříň a rozmlouvající se svým mrtvým manželem. Škoda přeškoda, promarněná příležitost, protože za jak dlouho teď někdo najde odvahu tohle téma znovu natočit (a kde pak vezme další Meryl Streep).
Den třetí - Spiknutí na Olympu
... a tady vás budu pěkně napínat, protože den třetí byl ve znamení focení na blog. Focení začalo pěkně dramaticky vichřicí, hromobitím a plískanicí, nemohly za to však tři čarodějnice, alebrž Olympané, kteří nevyslyšeli předem podanou objednávku jarního počasí. Ale o tom už víc příště :)
P.S. Malý bonus:
Toto je pravý skotský špendlík - Skotové ho nosí připíchnutý na lemu kiltu, aby látku zatížil a zabránil tak jejímu nečekanému nadzdvihnutí (nic s ním tedy vlastně nespínají). Tak a teď jste zas o jeden neužitečný fakt chytřejší!
