28. 11. 2011

Hladce obrace

Za svůj život jsem upletla asi tři věci - jednu šálu pro plyšové zvířátko, druhou šálu pro plyšové zvířátko a... lidskou šálu! Přes tuto nezručnost dokážu ocenit výhody pleteniny, zvlášť když začne přituhovat a každá spletená vlna přijde vhod. Když se tedy ve slevách Dorotky objevily tyto šaty, váhala jsem jen coby kurz libry přepočítal. Mimochodem: ta červená žabí brož je můj osobní maskot. Typická reakce okolí vypadá následovně: "Jé, brouk! Tedaaa... Žába?!?"

šaty Dorothy Perkins - výprodej, 25 liber; kabát Pimkie - sekáč, 490Kč; pásek Orsay - 150Kč; punčocháče C&A - výprodej, 25Kč; boty - Nyx, za poštovné; brož, jakýsi krámek v ČB - 100Kč

foto: Jiří Semecký http://semi.fotopatracka.cz







18. 11. 2011

Channah vs. Zima - 1:0

Už je to tak, rozhodla jsem se letos vyzvat zimu na souboj!

Zima zahajuje zápas přízemními mrazíky, inverzí a studeným větrem, je však odražena pěti vrstvami, za povšimnutí stojí zejména dvě svrchní: vlněný polární svetr a modrý trenčkot (ač na to nevypadá, je vypodšívkován). Zima se po počátečním neúspěchu rozhoduje nasadit doslova podpásový úder směřovaný na sukni, kde tuší slabinu. Je ale přemožena vlněnou látkou a podšívkou.

První poločas tak vyhrává Channah, zima je však po přestávce opět na koni (naštěstí ne na bílém) a útočí na modelčiny periferie. Channah zjevně podcenila domácí přípravu, zapomněla na rukavice! Odpovídá však na útok zimy nevídaným protitahem: půjčuje si jorkšíra slečny fotografky a zahřívá se o jeho kožich jako o štuclík. Channah tak první zápas vyhrává 1:0, uvidíme, jak si povede v celé nadcházející sezóně.

foto Lenka Adamová - http://adamova.deviantart.com/

Trenčkot Laura Ashley - ebay, 1 libra; svetr TCM - sekáč, 160Kč; sukně InWear - sekáč, 60Kč; kabelka - sekáč, 165Kč; boty Biviel - sekáč, 399Kč








14. 11. 2011

Special Girlfriends

Možná vám přišlo divné, proč na poslední fotce ze zjevně orientální show v tomto příspěvku tančí dvě pin-upky v retro kostýmech. No co už, má láska k pin-up a retru zas jednou vyplula na povrch - a diváci se alespoň po hodině a půl orientu probrali a mnuli si oči, zda sní, či bdí :) Tuto píseň původně zpívala Marlene Dietrich s Margo Lion, naše verze je novější pojetí od Ute Lemper. Text je (jak už asi tušíte) o dvou výjimečných přítelkyních, které spolu chodí nakupovat, řeší zásadní životní problémy a nakonec zjistí, že je jim bez mužů líp ;) Tanec je opravdu spíš vtípek, nehledejte v něm nějakou extra dobovou autenticitu.

Ukázka z hlubokomysleného textu:

"Ten tvůj mužíček je docela bezohledný!'
"Opravdu?'
"Docela jistě!'
"Ale proč?'
"No, já si to prostě myslím.'
"Ale jak to?'
"Chová se tak nějak...'
"Tak s tím zásadně nesouhlasím!'
"No co už...'
"Ach...'
"Dej mi pusu a půjdeme se namalovat!'
 *polibek* 
"Tak dobře, drahá, pojďme se namalovat!'

(tanec a choreografie: Channah a Kačka, video: Petr Baštář)




11. 11. 2011

(skoro)džínová Channah

Již několikrát zde proběhl dotaz, zda vlastím džíny a následně i přání, abych se v nich vyfotila. Džíny vlastním, dokonce dvoje - v zásadě proti tomuto kusu oblečení nic nemám, jen je prostě nenosím celodenně a celoročně. Krásným příkladem toho, jak a hlavně kam se dají džíny vynést, je Jessica Quirk - s kostkovanou košilí, když jde jezdit ve Wyomingu na koních... :) 

Vážně jsem to zkusila - vytáhla jsem ze skříně džíny (tmavě modré, úzké, na dně) a oblékla si je ke svému oblíbenému pruhovanému svetru. A cítila jsem se divně. Tak jsem milé džíny uvrhla opět v nemilost a natáhla na sebe podobnou variantu, kterou ale narozdíl od džín opravdu občas nosím - tmavě modré manchestrové kalhoty. Tak tady mě máte v mé nejležérnější podobě: takhle lítám po městě, když jsem nastydlá / nesu balíky na poštu / zaspím a mám na oblečení 5-10 minut / posednou mě chmury / prostě se mi nechce. To abyste si nemysleli, že jsem jakési nadoblačné stvoření, které bez sukně a lokýnek na hlavě nejde ani vynést odpadky ;)

Kalhoty N. E - sekáč, 160Kč; svetr Atmosphere - sekáč, 160Kč; kožené boty na klínku - e-bay, 5 liber; taška Dorothy Perkins - výprodej, 17 liber; šátek - vietnamský obchod, 120Kč. Foto Allia.







9. 11. 2011

Radostný důvod hanebného odmlčení

Milí moji - ano, zanedbávala jsem vás, potažmo tento blog. Toto (ne)blahé období ale končí a veřte, že mělo svůj dobrý důvod. Tady ho máte: nosila jsem ho půl roku, největší porodní bolesti trvaly skoro čtrnáct dní a pak bylo po dvou hodinách hotovo. Novorozeně sklidilo pořádný potlesk a teď už rozesílám všem přátelům a příbuzným fotky z (porodního) sálu. Nemůžu vás samozřejmě ochudit - pro vás je tu ale ještě jedna dobrá novina: narozenou show jsem odložila do Baby- ... tedy do DVD-boxu a teď už se budu věnovat všem činnostem, na které nebyl v poslední době čas, tedy i tomuto milovanému blogu.

Kochejte se (a hledejte Channah):

foto Jiří Tvaroh - http://www.jiritvaroh.cz/cs/









2. 11. 2011

Nad dopisy čtenářů...

Včera mi od mé drahé přítelkyně přišel tento printscreen Módního pekla:


Tenhle komentář mi unikl, Módní peklo čtu pravidelně, ale propírání svého blogu a své osoby jsem zaznamenala jen u srpnového článku Pouliční směs (proto, že jsem z něj měla hodně přístupů na blog). Už v prvním příspěvku svého blogu jsme se těšila na to, jak se dozvím vše o svých duševních a tělesných diagnózách, a zde se mi dostala obého hojně. Tato diskuse přivedla na můj blog spoustu zvědavých čtenářů, kteří se museli na vlastní oči podívat na "ušmudlanou křečovitou anorektičku" - a některým se zde tak zalíbilo, že rozšířili řady stálých čtenářů :)

Vůbec - negativní reakce jsou často mnohem barvitější a zajímavější než ty kladné (i když ty druhé mě samozřejmě těší, nenechte se odradit). Pro vaše potěšení kopíruji rozhovor, který jsem vedla s jednou čtenářkou o svém článku "Nechte na hlavě!" : (celá konverzace začala poznámkou, že ji klobouk děsí a připomíná jí "strašlivého bobra")

čtenářka: nakombinovat to s černou... bude to sice trochu levný a trochu možná děvkovský, ale sexy :)
já: to oblečení nemělo být sexy, ne vždy chodím po městě s cílem někoho sbalit.
čtenářka: a s jakým cílem chodíš po městě?
já: opravdu tě nenapadá jiný cíl? Nevím jak ty, já třeba i na oběd, pracovně, po obchodech, se psem, jen tak na procházku, na kafe s kámoškou... et cetera et cetera.
čtenářka: Ne? Vážně? To by jeden nevěřil, co všechno se dá venku dělat...
já: to jsem ráda, že jsem ti to osvětlila :)

No dobře, v zájmu vyváženosti musím přiznat, že mi chodí i pochvalné maily a reakce. Nejvíc samozřejmě potěší ty, ve kterých se dočtu, že jsem dotyčnou k něčemu inspirovala, že si třeba koupila šaty nebo podnikla úspěšný sekáčový lov. Na Facebooku mi například přistál na zeď tento komentář: "Hani, děkuji, že jsi mi ukázala svět nádherných šatiček, o víkendu jsem si koupila v podobném stylu dvoje... áááách :) děkuji :)" a následovala tato fotka:


To je přeci nádhera, být inspirací k něčemu tak krásnému - Lence moc děkuji, uznejte, že jí to nepříčetně sluší!

Závěrem: pište, komentujte, přispívejte! A také: neberte to tak vážně - zvlášť v těch případech, kdy se vám při čtení mého blogu zrychlí tep a omdlíváte hrůzou. Přeci váš majestát nemůže rozhodit to, co si jedna Channah ráno oblékla ;)