6. 12. 2012

Cibule, které vás nerozpláčou

Dovedete si v dnešní době, kdy náramkové hodinky bojují nerovnou bitvu s mobily, představit krásnější časoměřič, než jsou kapesní hodinky, familiérně zvané "cibule"? Moment, kdy si gentleman z kapsičky u vesty vytáhne hodinky a zamyšleně na ně hledí, známe ze starých filmů, dala bych ale nevím co, kdybych ho zažila na vlastní oči. 

Zdroj: http://www.themitchelli.com/glossary/
Vznik kapesních hodinek se datuje do 16. století, v té době ale nešlo ani tak o hodinky kapesní, jako spíš přenosné - zavěšovaly se na krk nebo připevňovaly k oblečení a byly oproti elegantním cibulím mnohem těžší a objemnější. Až 17. století přivítalo lehké a mnohem praktičtější hodiny kulatého tvaru, které se vešly do kapsy u vestičky (kterou prý v roce 1675 představil anglický král Karel II.). Ženy místo cibulí nosily hodinky jako přívěšek na krku, a to až do 20. století.

Kdysi jsem jedny cibule věnovala kamarádovi k Vánocům - byly ze starožitnictví a natahovaly se pěkně po staru ručně. Majitel starožitnictví garantoval, že se předběhnou maximálně o 10 minut za den :) Pokud trváte na přesném čase a nechcete s láskou každý den hodinky seřizovat a natahovat (a pokud by vám vadilo přijít do práce nebo na schůzku o deset minut dříve nebo později), kupte si cibule moderní, s krásným starým vzhledem, ale soudobým strojkem. Našla jsem je třeba zde: http://www.hodinky-klenoty.cz/hodinky?kapesni=1



Je někdo z mých čtenářů majitelem cibulí? Nebo měl je váš tatínek či dědeček? Pochlubte se :)

22 komentářů:

Malin řekl(a)...

Můj spolužák, když mu bylo tak 16, cibule nosil. Hrozně se mi to líbí, má to svoje kouzlo.

Anonymní řekl(a)...

Je to krása.. Mám cibule po pradědečkovi v psacím stole. Bohužel nefungujou, ale jednou je nechám opravit. A jelikož náramkové hodinky téměř nenosím - místo toho si vyndám z kabelky mobil a kouknu na digitální čas, docela dobře si dokážu představit, že mám v kabelce na šňůrce s karabinkou "cibule" a když se chci podívat, za jak dlouho mi jede tramvaj, odklopím víčko cibulí a zjistím, že za plus mínus deset minut mi to jede :oD
Byla by to krása, kdyby se vrátily do módy...

zejzen řekl(a)...

Přítel. :) Ale je potřeba je často "protřepávat", rády se zastavují.
A dovolím si dodat, že když už nosit náramkové hodinky, tak jedině Primky. :)

JINA řekl(a)...

já jsem si jedny velice krásně kýčovité zakoupila v bazáru a prožila si s nimi peklo, neb ani po opravě u hodináře šly vždycky max den a pak se zastavily...a to jsem je chtěla prosím nosit denně..tak je mám teda aspoň na parádu...myslím, že kouknu na ty se soudobým strojkem.DDD

Veru82 řekl(a)...

No, můj bývalý přítel si koupil cibule ze zlata, s nějakým rubínovým krystalem, za skoro 20 tisíc (teda pořídila mu je maminka za státnice) - pikantní na tom je, že co byl rok dlouhý chodil v jednom ošuntělém kabátě a jedněch kalhotech a nevěděl, k čemu je deodorant...
Takže asi tak k těm prvorepublikovým gentlemanům...
Verča

Unknown řekl(a)...

Hlásím, že jsem jedny koupila mému muži na narozeniny. Nenosí je pravda denně, ale k významným příležitostem k manžetovým knoflíčkům a parádnímu obleku.

Anonymní řekl(a)...

MOje babička je měla léte pověšený na zdi jako dekoraci- takové ošumtělé věkem a nefunkčí, ale to se mi na nich právě líbilo jak vypadala opotřebovaně a starožitně, tak třeba je zdědím :-D ani nevím kde je nabrala...zdraví Ivča

Channah řekl(a)...

To jste mě příjemně překvapily, já myslela, že budu ve své cibulové vášni víc osamocená :)

Adivey řekl(a)...

Pár let nazpět jsem dostala staré rodinné zlaté cibule od pratety. Řetízek už jim chybí. Natahují se ručně a pořád fungují. Jestli se předcházejí nevím, protože je nenosím, což teta dost těžce nese. Pořád se vyptává příbuzných, jestli mě s nimi viděli a pak je zklamaná, když řeknou, že ne. Líbí se mi a nosila bych je na krku, ale příliš se o takový starožitný klenot bojím! Nejde o zlato, ale o tu památeční hodnotu. Několik generací je schraňovalo, tak si netroufnu riskovat jejich ztrátu. :) Ale děkuji za připomenutí. Třeba je vytáhnu aspoň k štědrovečerní večeři nebo nějaké podobné vánoční slavnostní příležitosti v kruhu rodiny (a na bezpečné domovské půdě).

Anonymní řekl(a)...

hmmm, já jsem si je(jako přívěšek na krku)přála k patnáctinám :-)... A mám je dosud.Většinou je nosím ke kostýmu.

Anonymní řekl(a)...

Můj táta je má a dokonce je nosí. Sice jen při plesech a jiných slavnostních příležitostech, ale nosí.

Anonymní řekl(a)...

Máme doma několik kousků po pradědečcích. Jeden hezčí než druhý. Bohužel nefungujou, takže sháníme hodináře, který by je uměl opravit ...
Dina

Anonymní řekl(a)...

Cibule přímo nemáme ale mám nádherné zlaté hodinky po pradědečkovi který si je přivezl z Vídně když se tam vyučil. Už to bryz bude 100 let. Jsou krásné, ciferník býval malovaný ale teď už to není poznat. Jo a stále fungují a nezpožďují se. Na střední jsem je nosívala a teď čekám, až vyroste syn a třeba si je občes vezme. Martina

Stárnoucí blogerína řekl(a)...

Je to krása a moc se mi to líbí, ale nejsem si jistá, zda by manžel cibule nosil. Snad časem...
Mám jedny krásné po dědečkovi, ale musím je nechat opravit...

Stárnoucí blogerína řekl(a)...

Je to krása a moc se mi to líbí, ale nejsem si jistá, zda by manžel cibule nosil. Snad časem...
Mám jedny krásné po dědečkovi, ale musím je nechat opravit...

Anonymní řekl(a)...

Můj bráška měl cibule, docela je používal, ale pak bohužel cibule nepřežily nějakou pařbu... Od té doby jsou v krabičce a čekají na opravu (už asi 5 let). Brácha je milovník starých věcí, oblečení sice nosí "klasické" studentské - džíny, triko, mikinu, ale když někde na půdě vyhrabe poklad (např. starou koženou brašnu do ruky po pradědovi), tak si ho hýčká a dělá s ním parádu (nebo podle mamky spíš ostudu :o))). Lucka.

Anička číslo dvje řekl(a)...

Já mám, ale ty novější bateriové. Jsou jenom postříbřené, pod tím je měď, která po pár škrábancích lehce prosvítá.

Bobik řekl(a)...

Cibule se hlavně musí umět nosit:) K někomu se hodí (třeba jeden můj Vš profesor je nosil), k jinému (resp. k jeho stylu) se ale hodin nemusí...

Bobik řekl(a)...

oprava: hodiT nemusí:D

Anonymní řekl(a)...

jo, kdysi jsem cibule nosil, taková gymnaziální recese. Výrobili je soudruzi z NDR a nevydržely o moc déle než byla moje docházka do tanečních. Mám tenhle druh hodinek furt rád, ale tahat ty pěkné po předcích nebudu. A ty, co se prodávají dneska ... kdybych byl zas gymnazista, tak tu tisícovku do nich z recese možná vrazím, ale už nejsem. Tyhle cibule z Číny by byly spíš pro ostudu.

Unknown řekl(a)...

Cibule mají své kouzlo. Akorát v dnešní době sehnat nějaké je velice obtížné. Já nakupuji na fantasy obchodu (fantasyobchod.cz), kde jdou sehnat za bezkonkurenční cenu a fungují než s nimi omylem pořádně praštíte

Unknown řekl(a)...

Máme doma hned několik cibuulí a nosím je třeba do divadla a na další události. Kdykoli si vezmu kravatu musím si vzít i vestu a pak mě napadne že cibule by vlastně šly také.