Rapsodie v černobílé

Už od útlého dětství je nám do hlaviček vtloukáno, že je svět černobílý - bílí princové na bílých koních, bílé červené Karkulky, bílé princezny a bílí blbí Honzové vedou lítý boj s černými vlky, draky a čaroději. Když se tohle všechno poctivě naučíme a vezmeme za své, zničehonic dospějeme a zjistíme, že černobílý plán v životě nefunguje. Každá hodná Karkulka v sobě má kus pořádné mrchy a každá čarodějnice obezřetně skrývá bílé citlivé místečko. A naše vlastní pohnutky jsou strakaté jako dalmatin a těžko se v nich někdy vyznat. V dětství nám totiž někdo zapomněl říct, že všechny ty bílé a černé postavy se neprohánějí v pohádkách, ale v nás - zřejmě abychom se jako malí nelekli a nechtěli život reklamovat. Ale uznejte - s černobílou je alespoň o zábavu postaráno, v životě i v módě :)

(Pokud se divíte, proč mám Kedsky místo gumáků, odpověď je prostá - takhle oblečená jsem minulý týden jedno dopoledne stihla několik slunečných hodin mezi deštěm. Odpoledne jsem se zas pokorně leč znechuceně převlékla do dešťové výstroje.)

P.S. Kdyby vás zajímalo, co tak pozoruhodného bylo v levém dolním rohu, tak nevím. Asi nic :)