Aiwa! festival 2014

Pravidelní čtenáři již znají důvod každoročně se vyskytující podzimní blogové letargie - je jím taneční Aiwa! festival, který společně se svou taneční skupinou Aiwa! tribe pořádám v Č. Budějovicích. Festivalové přípravy trvají v podstatě celý rok, v tomto období již máme zamluvený sál a domlouváme hosty pro rok následující. 

Vrcholem festivalu je večerní galashow, celodenní program ale zahrnuje otevřenou taneční scénu, bazar s orientálním i rukodělným zbožím, indickou kuchyni, čaj a sladkosti, následující den pak probíhají semináře a přednášky.

Fotografie prý často řeknou víc než tisíc slov (a video zřejmě ještě víc), tak tady je máte:

Sestřih z večerní Aiwa! show (video Jan Búda, sestřih je mým dílem)

Sestřih z denního programu (video i střih jan Búda)

Fotografie z večerní show (foto Jiří Tvaroh)
- vybrala jsem jen několik, na kterých figuruji - všechny najdete třeba ZDE

A jedna koláž fotek z odpoledne a druhá ze zákulisí galashow:
(foto Daniel Král a Jiří Tvaroh)

Pokud by vás zajímalo více informací o minulých ročnících, stránky festivalu najdete zde: http://aiwafestival.webs.com

Chat Noir

Tyto fotky vznikly spoluprací s velmi milou a neskutečně trpělivou fotografkou Vlaďkou Mrázovou (http://www.vladkahollova.com), která mě oslovila a vydaly jsme se spolu fotit do českobudějických uliček (a nakonec skončily v Café au Chat Noir na náměstí). Při tak příjmeném focení máte spíš pocit, že jste zašly s kamarádkou na kávu, ani si nevšimnete, že se tu a tam ozve jemné "cvak". Focení sice probíhalo již dříve, s trochou nadsázky bych se ale mohla za stávajícího počasí v podobném modelu vypravit i na vánoční trhy...

Před několika dny pronesla má přítelkyně Hanka inspirativní myšlenku: "Jedna z nejhorších věcí, kterou žena může udělat, je být nijaká." Dovolila bych si doplnit, že to platí i o mužích. Bát se vyčnívat, lišit se, projevit se, ať už v názorech, životním stylu či vzhledu. To by mohlo být i mé přání do nového roku: nebojte se být své (a sví) - stojí to za to :)

Kdo si hraje, nezlobí

Jsem fascinována - zakoupila jsem si kus oděvu zvaný "multifunkční šaty". Jsou to dlouhé šaty z viskózy s příměsí lycry a jak už název dává tušit, můžete je obléci na sto a jeden způsob. Dnes jsme si tedy s nimi začala hrát a naše společné hrátky nejsou zdaleka u konce. Byla jsem bohužel přerušena nemístně brzkým stmíváním (slunovrate, kde vězíš?!), fotky s korzetem jsou tedy již značně rozmazané. Pokračování mé šatové kombinatoriky nastane při nejbližší možné příležitosti, multifunkční šaty jsou nyní mým oblíbeným hlavolamem :) Omluvte sníženou přítomnost bot, chyba není na vašem přijímači!

(no jo, zas jsem se vrátila ke své oblíbené střapaté ofině)

Anglická zima

Drazí čtenáři,

Aiwa! festival jsem zdárně zvládla (poreferuji pak v samostatném příspěvku, jen co budu mít k dispozici všechny fotografie) a nastal každoroční přelom v mém roce, kdy se po festivalovém vypětí proberu z kómatu a s údivem zjišťuji, že existují takové věci jako zima, Vánoce, či posezení u čaje s osobami blízkými.

A je zas i trochu času na módu - každou zimu řeším dilema, jak zároveň nezmrznout a vypadat alespoň trochu k světu. Letos mi naděje na skloubení těchto dvou aspektů svitla ve chvíli, kdy jsem ve Frontu ulovila kabát Karen Millen z nádherné vlněné anglické látky. Je elegantní, teplý, skvěle se kombinuje a jeho střih nepatří k těm úplně všedním (raglánové rukávy na ramenou překrývá široký límec - což mé postavě hoví, neb má útlá ramena nějaké to rozšíření snesou). Tentokrát jsem se rozhodla pro ladění do lehce loveckého stylu (přidáním zelené a hnědými koženými doplňky). Už si ale chystám doplňky v tyrkysové, petrolejové (sháním petrolejové kožené rukavice v malé velikosti - kdybyste někde zahlédli, křičte!) anebo decentnější vínové. 

Jak se připravujete na zimu vy? Máte nějaké zaručeně hřejivé záchranné kusy oděvu, které ve vás vzbuzují mírný optimismus, že do jara přežijete? 

Vaše Channah

Podzimní proluky

V posledních dnech jste zde na mnoho příspěvků nenatrefili a vězte, že do 22.11. bude jejich počet spíše skomírat - po roce se opět blíží taneční Aiwa! festival a já přepínám na nouzový režim. Pro jistotu ale hlásím, že mi nic nechybí ani nepřebývá a zkrátka tančím se životem. A pro vás mám alespoň několik krásných fotek jako vzpomínku na konec léta.

Foto: Lucie Lorková https://www.facebook.com/bylucool?fref=photo

Ložnicové resty

Mám takový neblahý pocit, že jsem vám tu toho na blogu naslibovala už víc, než je zdrávo - proto jsem se dnes chutě pustila do splnění dvou restů, a to vyfocení modrých šatů Hearts and Roses a bílých šatů od Alberty Ferreti (u obou jste chtěli vidět šaty vcelku a nestylizované). Zde je máte, foceno samocvakem u mě v ložnici :)

Srdce a růže z Londýna

Na počátku všeho stála (jak jinak na tomto blogu) návštěva sekáče a koupě nenošených šatů od značky Hearts and Roses London (http://www.amazon.co.uk/Dresses-Hearts-Roses) za 200Kč. Poté drobná úprava, při níž zmizely rukávky (na fotce vypadají hezky, ale v reálu dělaly s rameny podivné věci). HaR je přesně jeden z těch obchodů, nad jejichž nabídkou mi ukápla nejedna slina, zatím jsem ale s jejich produkcí neměla osobně tu čest. Pokud by vás zajímalo zhodnocení kvality: šaty jsou z bavlny s příměsí elastanu, solidně ušité, v reálu vypadají opravdu nádherně - jen po prvním vyprání lehce zapustilo okolí puntíků (je to sice vidět jen při pohledu z blízka, ale slušně vychované šaty by se takto chovat neměly).

S Karolinou jsme fotily na hřbitově, což z fotek nakonec není moc vidět (spíš mi připomínají kouzelnou zahradu) - pokud by někoho z vás napadlo romanticky polehávat v břečťanu, pak vězte, že stejná myšlenka už osvítila zástup brouků a pavouků. 

Foto: Karolina Ryvolová http://ryvolova.wix.com/portfolio

Vizáž: Michaela Wostlová http://www.wostlova.cz

Modelka: Channah

Šaty: Hearts and Roses London, rukavičky a paraple prastaré

Líčení od Míši Wostlové mě natolik nadchlo, že jsem ještě po příchodu domů cvakla jeden svůj autoportrét - a pro srovnání ještě jeden druhý den ráno bez líčení :)

We can do it! Aneb když pin-up pomáhá...

Představuji vám jeden krásný projekt, kterého se mám tu čest účastnit - charitativní pin-up kalendář fotografa Petra "Kokyho" Stöckla. Kalendář vznikal tři čtvrtě roku a podílela se na něm velká skupina nadšenců od modelek přes vizážistky, grafičku, ochotné pomocníky a sháněče rekvizit - ti všichni se zřekli honorářů a společně vytvořili kalendář, jehož výtěžek pomůže Dětskému domovu pro opuštěné děti v Unhošti. 

Kalendář si můžete prohlédnout a nejlépe rovnou objednat zde: http://www.koky.name/2015/ - fotografie budou doplněny grafikou, ukázky ilustrací najdete na stránkách též. (Svou fotku sem dávat nebudu, jen se sami podívejte, co jsem za měsíc ;)

Fotografiemi si můžete pokochat i osobně na výstavě v kavárně Malý Mnich v Mníšku pod Brdy od 15.12. do 31.1.

V průběhu focení vznikla nejenom fotografie do kalendáře, ale nafotili jsme i něco navíc:

foto: Petr "Koky" Stöckl

modelka : Channah (na poslední fotce Lenka Svobodová)

vizáž : Šárka Kúdelová

šaty Maggie Tang;  nejlepší punčochy na světě Cervin Bicolore! :)

Art Deco

Kdybych si mohla vybavit byt lusknutím prstů, luskala bych až do zmrtvění prstů samé art decové skvosty.

Protože ale kouzlit neumím a můj účet také ne, musím se prozatím spokojit s matným odleskem tohoto stylu na šatech. (Míšení art deco stylu, pouzdrovek a punčoch se švem je samozřejmě eklektický guláš, ale nemohu si odpustit postřeh, že nylonky se švem a point heel v sobě cosi art decového prostě mají!)

Šaty Dorothy Perkins, kabelka dobová z bazaru, FF (fully fashioned - tedy naplocho pletené a následným švem sešité) punčochy Gio, boty Zola Collection

Starý pivovar a Evelyn Byrnes

Na focení ve starém pivovaru u Stráže nad Nežárkou s fotografem Vaškem Roubíkem jsme si věru nemohli vybrat lepší počasí - chvíli slunečno a horko, chvíli déšť, chvíli vítr jak na vrcholku mořského útesu, dvěma slovy mnozí efektové. Panu fotografovi ale přírodní živly nebyly dost, proto fotil tu přes jakousi lodyhu, tu přes můj hedvábný šátek, posloužila dokonce i nalezená láhev od ochucené vody. Renesanční osobnost zkrátka mnohé efekty nejen využije, nýbrž i vytváří :) A to nezmiňuji to, jak mě druhý den bolela bránice od smíchu (a naučila jsem se dokonce novou básničku!) Z fotek jsem upřímně nadšena a velmi za ně Vaškovi děkuji. 

Na focení jsem měla šaty od americké módní návrhářky Evelyn Byrnes (dnes již zesnulé): navrhovala pod svou značkou Evelyn Byrnes New York hlavně v 50. - 70. letech a byla majitelkou obchodu s módou na Manhattanu - zde prodávala jednak šaty podle vlastních návrhů, ale i modely jiných návrhářů. Šaty jsou z přírodního hedvábí, jejich sukně má pět vrstev a pod nimi ještě dvě spodničky! Už mi bylo důrazně řečeno, ať neprovokuji, nicméně se sluší uvést, že i tyto šaty mám z druhé ruky.

Foto: Vaše Roubík https://www.facebook.com/pages/Vašek-Roubík-Photography/321323957913221 http://roubikphoto.blogspot.cz

Pokud vás zajímá detailnější fotka šatů, nafotila jsem je pro vás zde: