Včera mi od mé drahé přítelkyně přišel tento printscreen Módního pekla:
Tenhle komentář mi unikl, Módní peklo čtu pravidelně, ale propírání svého blogu a své osoby jsem zaznamenala jen u srpnového článku Pouliční směs (proto, že jsem z něj měla hodně přístupů na blog). Už v prvním příspěvku svého blogu jsme se těšila na to, jak se dozvím vše o svých duševních a tělesných diagnózách, a zde se mi dostala obého hojně. Tato diskuse přivedla na můj blog spoustu zvědavých čtenářů, kteří se museli na vlastní oči podívat na "ušmudlanou křečovitou anorektičku" - a některým se zde tak zalíbilo, že rozšířili řady stálých čtenářů :)
Vůbec - negativní reakce jsou často mnohem barvitější a zajímavější než ty kladné (i když ty druhé mě samozřejmě těší, nenechte se odradit). Pro vaše potěšení kopíruji rozhovor, který jsem vedla s jednou čtenářkou o svém článku "Nechte na hlavě!" : (celá konverzace začala poznámkou, že ji klobouk děsí a připomíná jí "strašlivého bobra")
čtenářka: nakombinovat to s černou... bude to sice trochu levný a trochu možná děvkovský, ale sexy :)
já: to oblečení nemělo být sexy, ne vždy chodím po městě s cílem někoho sbalit.
čtenářka: a s jakým cílem chodíš po městě?
já: opravdu tě nenapadá jiný cíl? Nevím jak ty, já třeba i na oběd, pracovně, po obchodech, se psem, jen tak na procházku, na kafe s kámoškou... et cetera et cetera.
čtenářka: Ne? Vážně? To by jeden nevěřil, co všechno se dá venku dělat...
já: to jsem ráda, že jsem ti to osvětlila :)
já: to oblečení nemělo být sexy, ne vždy chodím po městě s cílem někoho sbalit.
čtenářka: a s jakým cílem chodíš po městě?
já: opravdu tě nenapadá jiný cíl? Nevím jak ty, já třeba i na oběd, pracovně, po obchodech, se psem, jen tak na procházku, na kafe s kámoškou... et cetera et cetera.
čtenářka: Ne? Vážně? To by jeden nevěřil, co všechno se dá venku dělat...
já: to jsem ráda, že jsem ti to osvětlila :)
No dobře, v zájmu vyváženosti musím přiznat, že mi chodí i pochvalné maily a reakce. Nejvíc samozřejmě potěší ty, ve kterých se dočtu, že jsem dotyčnou k něčemu inspirovala, že si třeba koupila šaty nebo podnikla úspěšný sekáčový lov. Na Facebooku mi například přistál na zeď tento komentář: "Hani, děkuji, že jsi mi ukázala svět nádherných šatiček, o víkendu jsem si koupila v podobném stylu dvoje... áááách :) děkuji :)" a následovala tato fotka:
To je přeci nádhera, být inspirací k něčemu tak krásnému - Lence moc děkuji, uznejte, že jí to nepříčetně sluší!
Závěrem: pište, komentujte, přispívejte! A také: neberte to tak vážně - zvlášť v těch případech, kdy se vám při čtení mého blogu zrychlí tep a omdlíváte hrůzou. Přeci váš majestát nemůže rozhodit to, co si jedna Channah ráno oblékla ;)
17 komentářů:
Buď neumím číst já, nebo Ty. Protože v tom úryvku z MP Tě chválí. Píše se tam, že ten den potkala pisatelka dvě krásně oblečené osoby. První byla ta paní v krajkách a pak Ty. To mezi tím byla hrůza a děs, jenže pak spatřila pisatelka Tebe. Cituji: "Hrozně KRÁSNĚ oblečenou slečnu, nádherně sladěné barvy." Nebo myslíš, že šlo o ironii?
A že není žádný smrtelník chodící normálně oblečený. To má být asi to, že když se najde někdo, koho lze za oblečení ocenit, jde v skoro vždy a fashionblogera.
Možná neumíte číst vy, protože autorka píše o negativních komentářích pod jistým článkem, nikoli o tom úvodním.
Sice mám stále skříň plnou riflí a sportovních mikin, ale váš blog mě opravdu hodně inspiruje! Nenechte se odradit a pokračujte dál, jste úžasná!
Tak tak, ten první mi přišel tak jasně pozitivní, že jsem neměla potřebu ho nějak dál rozmazávat :)
Anonymní 14:08: to mě těší, děkuji za povzbuzení! Já se odrazovat nenechám, konstruktivní kritika posunuje dál a ta nekostruktivní spíš pobaví (případně se ignoruje).
Tvůj blog jsem objevila včera a jsem okouzlena :) Moc se mi tvůj styl líbí.Svůj šatník si chci řádně předělat a zařadit ještě více šatů a sukní. Jsi mi skvělou inspirací! :)
Ještě si vzpomínám, že jsi byla na MP naťuknutá na fóru ve vláknu o blozích. A sem tam i jinde, ale to už si nevzpomenu.
Každopádně mi přijde, že buď tě čtenáři milují, nebo naopak. A tak je to v pořádku, nikdy tě nemůžou mít rádi všichni (a pokud ano, tak jedně nemastně neslaně). Jen ti skutečně dobří budí rozpory.
Mně je tvoje móda vlastně jedno, protože velikostně i stylově se míjíme, nicméně mne hrozně baví způsob jakým komentuješ svět, obraty, postřehy a formulace - vždycky si s radostí a potěšením z barvitosti českého jazyka počtu :-) a fotky jsou taky oku lichotící. Jo a ad Hanč - ta holka barvám rozumí a nestandartnímu módnímu proudu taktéž, doporučuji zajít k ní na návštěvu sem http://www.fler.cz/hanc
já mám k blogu jedinou výhradu: uvítala bych častější články - ale zase chápu, že času není někdy nazbyt, a pořád preferuji kvalitu před kvantitou ;-)
a slečna Lenka vypadá báječně :-)
zdraví Cathy, fanynka retra :-)
p.s.: znáte seriál Pan Am? teď na podzim měl premiéru
děj se odehrává v 50. letech a dobové oblečení je naprosto božské :-)
Milá Channah, fandím ti, chodím k tobě pro inspiraci, ač oproti tobě jsem co do barevnosti značně konzervativní, ale třeba mě časem nalomíš :). Hezké dny!
Jé tak teď jsem se lekla - ten PrintScreen mého komentáře z pekla :-D Jinak doopravdy jsem zoufale koukala, na to jak jsou všichni kolem oblečení (klasické "rifloumouněné" stádo) a byla jsi jak zjevení mezi nimi :) Nádherně upravená, sladěná... Bomba prostě! Ještě jsem tady u tebe nenašla žádný článek, kde by se mi oblečení nebo něco nelíbilo. :)
Hanč
Já jen děkuji za tyhle stránky i za módní peklo. Inspiruji se pořád a stále a už jsem nakazila i kolegyně z práce:což je škoda, protože už tak nevynikám :-) Víc si všímám i lidí na ulici a taky toho, že mužům se líbí ženy oděné "žensky! takže... DÍKY
Namotivovala jste mne, abych začala cvičit a běhat. Když Vás vidím, nejraději bych plenila v obchodech stojany se sukněmi a šaty. Neříkám, že silnější ženy by tohle nosit nesměly, ale jsem ten typ, co když tloustne, tloustne na nohou. A to na celých nohou, nejen na stehnech, takže mé nohy v sukni vypadají jako dva tlusté sloupy nebo špalky. Naštěstí vím, že to zhubnout lze, jen mi chyběla motivace, takže díky.
Díky MP a tomuto blogu jsem snad poprvé v životě v listopadu oblékla sukni, lodičky a kabát. Připadám si tak úžasně :o) A až seženu tmavě hnědý klobouk ladící k lodičkám, bude to teprve paráda! Jen mi občas radost zkalí nějaká ta maminka v džínách, teniskách a "lyžařské" bundě zamračeným pohledem.. Taky před sebou tlačím kočárek... Asi nemám nárok vypadat žensky.
Takže díky díky za inspiraci a přeju spoustu dalších krásných módních úlovků!
Vendy
Vy a ušmudlaná? :D Je mi jasné, že tohle určitě psal(a) nějaký(á) zarytý(á) džíno-bundonosič(ka) ve značkových "trendy" keckách. Kdysi jsem se takhle dozvěděla, že můj nábytek po babičce (z masivního jilmu s mosazným kováním) je "humpolácký". Dotyčná komentující osoba bydlela v nerekonstruovaném paneláku s původní koupelnou a s otlučeným dřevotřískovým nábytkem, na kterém ale nejspíš nic "humpoláckého" neshledávala.
Anonymní - Vendy: Byly doby, kdy džíny v našich končinách neexistovaly a být ženou znamenalo být bytostí krásnou, elegantní, okouzlující, dechberoucí. Nehledě na to, že mi v džínách mrzne pozadí, i na nenamalovanou na mě chlapi na ulici koukají, když mám slušné slušivé kalhoty (které mi narozdíl od džín dělají zadek) a fuchsiově růžové sako. Na mě zase koukají podobně jako na Vás středoškolačky (25 mi prostě nehádá nikdo). Na to je v duchu posílám leda do horoucího (módního) pekla :p
Páni, vy jste se rozjeli! Nestačím zírat, koho všechno inspiruji - ale vážně, člověk si tu něco naťuká na počítači, pustí to do světa, kouká, jak vysoká je návštěvnost, ale nedokáže si pod tím číslem nic moc představit. Děkuju, že jste mé představivosti pomohli!
Iva.Cz: děkuju za odkaz na Hanč, to jsou barvičky!
Hanč: ;)) Pardon za leknutí. A moc děkuju za komentář (tady i tam).
Cathy: http://cdn03.cdn.socialitelife.com/wp-content/uploads/2011/08/Christina-Ricci-Films-Scene-Pan-Am-New-York-City-08112011-12.jpg slint
Vendy, Jana: jen ať koukají, těch obdivných pohledů je stejnak víc ;)
Okomentovat